Na facebookové stránce ODS v dnešním příspěvku stojí: odkaz a hodnoty Tomáše Garrigua Masaryka žijí dodnes a my na ně nezapomeneme! A pak tam jsou ještě nějaké řeči, jak usiloval o moderní a demokratický stát. No…
Příčí se mi onen jeho kult osobnosti, co do svobodné demokratické společnosti ne zrovna patří. Odkazem TGM je rovněž to, že nám prezident zbytečně sídlí na monarchistickém předimenzovaném hradě, což je v parlamentní demokracii naprosto nehorázně nemístný jev… Ideologicky, symbolem, rozpočtem… A hlavně zbytečný jev. Odstranil císaře, stylizoval se však do jeho pozic. Nehledě na to, že tento TGM rozbil jeden „žalář národů,“ přičemž vytvořil druhý.
Nehledě na to, že tento pán ignoroval a obcházel ústavní nastavení institucí („hrad,“ pětka). Aneb ona památná věta poté, co zjistil, že bude mít „jen“ pravomoci typické pro parlamentní republiku. „Tož to ne!“ Vytvořil si tedy paralelní struktury, prostřednictvím kterých stát i politiku mohl i tak ovládat či mít na ně vliv. Nehledě na to, že ani nedodržoval, že prezident může kandidovat jen dvakrát po sobě.
Vadí mi rovněž Masarykovy postoje ve sporu o smysl českých dějin. Neztotožňuji se s jeho pohledem na české dějiny, který nám dodnes ahistoricky zabarvuje učebnice dějepisu i vnímání dějin. Zase ale je třeba zmínit to, že zejména Josef Pekař, který proti TGM argumentoval, díky tomuto sporu vytvořil celou řadu pozoruhodných textů s nimiž se (minimálně z části, ne-li více) ztotožnit umím.
Kdybych měl napsat „prezidentu osvoboditeli“ dopis za naše obyvatelstvo:
Začněme trochu jinak. Dopisem, co naši předci napsali papeži Benediktu XV.
„Nejsvatější otče! Tvoje nejpokornější služebnice, katolické ženy a panny z Hlučínska, voláme k Tobě s dětinskou důvěrou z nejhlubší bídy. Podle mírové smlouvy má hlučínský kraj Československé republice odstoupen býti. To je pro nás trpké a bolestné. Osvoboď nás z rukou našich českých protivníků, kteří nás od naší vlasti odtrhnouti chtějí.“
Jaký by tedy byl dopis za ony „naše lidi?“
Děkujeme za nemožnost hlásit se k německé národnosti. Děkujeme za “úřední opravy” německé národnosti na moravskou (československou). Děkujeme za pokuty za “uvedení nepravdivých údajů” ve sčítání lidu, po nemožnosti je zaplatit za ty pobyty ve vězení. Děkujeme za potlačování německého školství, po posílání dětí do německých škol (třeba v Opavě) za nezákonné vyhazování těchto dětí z oněch německých škol. Děkujeme za vnucení českého školství, za vnucování českého národního příběhu, myšlení a kultury. Děkujeme za vnucení češtiny coby úředního jazyka.
Děkujeme za tu adoraci husitství a protestantismu, děkujeme za to plivání na římskokatolickou církev.
Děkujeme za propuštění našich učitelů, zaměstnanců na dráze, pošťáků, úředníků, policistů (četníků), státních zaměstnanců. Děkujeme za jejich nahrazení je přivandrovalci českými v těchto pozicích.
Děkujeme za tu novou státní hranici na severu, co způsobila velkou nezaměstnanost i bídu a zpřetrhání osobních, kulturních, hospodářských a jiných vazeb. Raději ještě jednou děkujeme za tu velkou nezaměstnanost, co to u nás způsobilo. Děkujeme, že se řada našich příbuzných najednou ocitla za státními hranicemi. Děkujeme za to, že se centrum naší oblasti (Ratiboř) se svým středním školstvím, trhy a lékaři ocitlo v zahraničí.
Děkujeme za následné zkrachování šlechtických velkostatků, jejichž půda pak byla z části dána českým přivandrovalcům, nikoliv našim lidem. Děkujeme za to, že jste naše lidi vydírali “nebudeš loajální, vezmeme ti půdu, co jsme ti z těchto zkrachovalých velkostatků přidělili.”
Děkujeme za to, že v českém vnitrozemí nikdo našim lidem práci nedal, že si ji museli hledat v Německu, které se najednou ocitlo v zahraničí.
Děkujeme za to, že jste 12 našich obcí z okresu Hlučín v roce 1928 přeřadili do okresu Opava-venkov a do okresu Hlučín naopak přiřadili 5 českých obcí z bývalého rakouského Opavska. Děkujeme za to, že jste tak učinili proto, abyste rozbili identitu Hlučínska a jaksi zahladili to, že oficiálně podle sčítání lidu české okresy volí německé strany. Prostě děkujeme, že jste se postarali o to, aby to tolik nekřičelo.
Děkujeme za to, že jste v roce 1928 zrušili samosprávné Slezsko, zlikvidovali ho a spojili ho s Moravou.
Děkujeme vám za zrušení slezské země, k čemuž vás inspirovala vaše návštěva Opavy, kde vás primátor německy přivítal v „německém zemském hlavním městě“ a pouze městskými prapory, nikoliv československými vlajkami. Děkujeme vám rovněž za to, že před tímto rokem tady vládl jakýsi zplnomocněný komisař pro Ratibořsko Josef Šrámek, který zde disponoval téměř diktátorskými neomezenými pravomocemi a nebral ohled ani na platné zákony. Děkujeme, že jste položil první základy toho, že je Slezsko bráno jako “sever Moravy.”
Žij prezidentu osvoboditeli!
Navždy tvoji
pruští Moravci
Co bych rád k tomu všemu vlastně řekl
Co si přiznat konečně, že se má tento pán nechat v učebnicích dějepisu. A dát si za cíl to, aby už konečně skončil ten jeho kult, bysty, fotografie, uctívání atd. Proč ksakru je jeho fotografie na zadní straně nejmenovaného školního atlasu – zaujímající celou onu zadní stranu? Proč je všude stále jeho kult? Proč je stále pěstován (nejen) v dnešním školství? Samozřejmě jsem si vědom, že tento můj článek Masaryka líčí až nemístně negativně. Tyto řádky však píši jen a pouze k zamyšlení.
A hlavně. A zejména. Tento stát vznikl 1. ledna 1993. Ne 28. října 1918.
